Délka:
10 min
Publikováno:
21. července 2025

Vzhledem k výraznému dopadu na životní prostředí se průmysl AI a datových center aktivně věnuje hledání inovativních strategií, jak svou ekologickou stopu snížit – se zaměřením na energetickou účinnost, úsporu vody a optimalizaci zdrojů. Tyto řešení reagují na výzvy popsané v předchozí části.
Jedním z příkladů je přehodnocení tradičních přístupů k chlazení. Společnost Google provedla studii, která naznačuje, že nadměrné chlazení komponent, zejména pevných disků (HDD), může být kontraproduktivní. Příliš nízké teploty mohou vést k mechanickým a elektrickým problémům, což paradoxně zvyšuje míru selhání.
Tato zjištění podporují trend zvyšování provozních teplot v datových centrech. Například Google provozuje některá svá datová centra při teplotě až 27 °C, což přispívá k vyšší energetické účinnosti bez negativního dopadu na spolehlivost zařízení.
Využití přirozených klimatických podmínek nabízí významný potenciál pro snížení spotřeby energie:
Kromě efektivního chlazení se pozornost obrací i na chytré využití odpadního tepla z datových center:
Důležitou roli hrají i širší firemní závazky a investice:
Cíl: vodní pozitivita: Technologické firmy jako Microsoft a Google se zavázaly, že do roku 2030 budou „vodně pozitivní" – tedy že vrátí více vody, než sami spotřebují.
Integrace obnovitelných zdrojů: Datová centra stále častěji využívají obnovitelné zdroje energie – solární a větrnou – ke snížení uhlíkové stopy spojené s výrobou elektřiny.
Vedle hardwaru a infrastruktury hraje důležitou roli i samotná optimalizace AI modelů, která může výrazně snížit spotřebu zdrojů:
Snižování přesnosti výpočtů modelů (např. z 32bitových na 8bitové), což snižuje nároky na výpočetní výkon a spotřebu energie i uhlíkovou stopu – bez výrazného vlivu na kvalitu výsledků.

Trénování menších, efektivních modelů (studentů), které se učí napodobovat chování větších modelů (učitelů). Výsledkem jsou modely s vysokou přesností a výrazně nižšími nároky na zdroje.

Používá jen vybrané části modelu podle konkrétního úkolu, což snižuje počet výpočtů a spotřebu energie.

Umožňuje ukládat a znovu využívat často opakující se části promptů, čímž se výrazně snižuje latence a náklady na výpočty.
Například OpenAI implementovalo prompt caching ve svých API, což vedlo až k 50% snížení nákladů a rychlejšímu zpracování promptů.

Odstraňování méně důležitých neuronů nebo spojení v modelu, což vede k menší velikosti modelu a nižším nárokům na výpočetní výkon.
Studie ukazují, že pruning může snížit velikost, tím i energie, až o 90 % při minimální ztrátě výkonu modelu (když je pruning udělán opatrně).

Tato metoda zrychluje generování textu tím, že menší a rychlejší "draft" model navrhuje několik tokenů dopředu, které následně ověřuje a případně upravuje větší "verifikační" model.
Díky paralelnímu zpracování tokenů dochází k výraznému zrychlení inference bez nutnosti přeškolení modelu.

Open-source knihovna, která optimalizuje inference velkých jazykových modelů pomocí algoritmu PagedAttention, jenž efektivně spravuje paměť rozdělením klíčů a hodnot do menších bloků.
Tímto způsobem dosahuje až 24násobného zvýšení propustnosti oproti tradičním knihovnám bez nutnosti měnit architekturu modelu.

I když jsou systémové změny a technologické inovace klíčové pro snížení dopadu AI na životní prostředí, významnou roli hrajeme i my jednotlivci a společnost. Každý z nás může svým přístupem přispět k udržitelnějšímu digitálnímu ekosystému:
Tyto komplexní přístupy, jak na úrovni celého průmyslu, tak i v našich individuálních činech, ukazují, že průmysl bere dopady AI na životní prostředí vážně a míří směrem k odpovědnějším a udržitelnějším technologiím a přístupům. Udržitelnost v oblasti umělé inteligence není jen technický úkol, je to sdílená odpovědnost – a každý promyšlený krok se počítá.
Jaké další inovativní přístupy byste viděli jako klíčové pro snížení ekologické stopy AI v budoucnu?
Nenechte si utéct naše nejlepší postřehy. Žádný spam, jen praktické analýzy, pozvánky na exkluzivní eventy a shrnutí podcastů přímo do vaší schránky.